Sushi je univerzálně milovaným pokrmem, který se v posledních dekádách rozšířil po celém světě. Není se moc čemu divit – co do množství ingrediencí se jedná o velice jednoduché, jeden by řekl až dietní jídlo. Správně připravené sushi je navíc perfektně chuťově sladěno. Dnes se podíváme na to, jak si sushi stojí z nutriční stránky a zda je pro nás vůbec zdraví prospěšné, neutrální či dokonce nezdravé.
Původ sushi a jeho dopady na zdraví
Sushi prapůvodně pochází z Číny a poprvé tento výraz znamenal způsob konzervace ryb v soli a rýži. Jakmile dozrál proces fermentace, rýže se vyhodila a zakonzervovaná ryba byla připravena k jídlu. Do Japonska se tento pokrm dostal zhruba v 8. století n. l., Japonci každopádně šli o krok dál a začali s fermentovanou rybou konzumovat i samotnou rýži. Sushi v této podobě přetrvávalo velice dlouho, až v 17. století se do rýže začal přidávat ocet, což umožnilo okamžitou spotřebu tohoto pokrmu – dříve se totiž muselo čekat několik měsíců.
V dnešní době se klasické maki sushi skládá z tenkých plátků syrové ryby a/nebo zeleniny, zabalených do perfektně ochucené sushi rýže a mořské řasy nori. Jaké živiny jsou ale v této rolce obsažené?
Jaké zdraví prospěšné látky sushi obsahuje?
Největší síla sushi tkví právě v jeho jednoduchosti. Všechny ingredience jsou přirozené, nejsou průmyslově zpracované, díky čemuž si zachovávají vysoký podíl mikroživin i stopových látek.
Pokud milujete sushi s rybou, pak vězte, že svému tělu velni prospíváte – losos i tuňák jsou totiž bohatými zdroji vitamínu D, kterého v dnešní stravě máme značný nedostatek. Tučné mořské ryby jsou zároveň bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které jsou pro náš organismus nepostradatelné. Z pohledu vyvážených makroživin byste vždy měli volit rolky právě s rybím masem, abyste svému tělu z tohoto jídla dodali i potřebné bílkoviny. Kromě rybího masa je totiž sushi na bílkoviny poměrně chudé.
Vždy se ale ujistěte, že je ryba čerstvá a správně uchovávaná – sushi proto raději vždy konzumujte ve vyhlášených a prověřených restauracích, kde je riziko vzniku patogenních bakterií na rybách zcela minimální.
V sushi nám zdravé tuky (založené na vysokém obsahu mono-nenasycených mastných kyselin) zprostředkovává i oblíbené avokádo. Právě avokádo je často spojováno také s pozitivním vlivem na kardiovaskulární systém.
Pak tu máme oblíbené wasabi, bez kterého by sushi nebylo tím pravým zážitkem. Kořen wasabi obsahuje řadu látek s antibakteriálními a protizánětlivými účinky.
Všeho s mírou
Jako u každého jiného pokrmu, i u sushi platí, že byste jej měli konzumovat s mírou a zbytečně se jím nepřejídat. Pozor byste měli dávat především na přehnané užívání sójové omáčky. Ta totiž obsahuje skutečně velké množství soli (v 50 ml je až 2700 mg sodíku, doporučená denní dávka je přitom 2000 mg). Fermentovaná sója je na jednu stranu dobrým zdrojem probiotik, kvůli přemíře soli byste ale sójovou omáčku měli k sushi konzumovat pouze střídmě.
Velice oblíbeným zážitkem japonské kuchyně je tzv. „running sushi“ a koncept „snězte, co můžete“ za paušální částku. U tohoto způsobu stolování každopádně hrozí, že se nevyhnutelně přejíte, jelikož chcete ochutnat vše, co po pásech jezdí. I sushi se dá velice rychle přejíst a váš žaludek vám po takové eskapádě zcela jistě nepoděkuje.
Ať už jdete na sushi do restaurace nebo se ho rozhodnete vyrobit sami doma, vždy dbejte na to, že jíte sushi pouze z kvalitních surovin. A pokud se chcete naučit, jak dělat sushi jako opravdoví mistři, zarezervujte si místo na našem gastro kurzu. Přejeme spoustu kulinářských zážitků a dobrou chuť!